Jdi na obsah Jdi na menu

Baddyho deníček

  

 

 Aneb jak jde čas s pejsky !!! 

 

Jak to všechno začalo ???

Když jsme se  Sárinkou byli u pejska na krytí, zjistili jsme že si nepadli vůbec do oka. Nikde jinde jsme poblíž na pejska který není příbuzný nenarazili. Rozhodla jsem se tedy že si pořídím svého vlastního. Od konce prázdnin 2010 jsem hledala na internetu štěňátka zlatého retrívra. Když jsem se koukla na internet 7.1.2011 našla jsem krásná štěňátka, která se narodila 26.12.2010. Hned jsem psala chovatelům jestli mají světlého pejska ještě volného. Když mi napsali že ano, přestala jsem hledat, protože jsem si našla toho pravého, tedy v tu dobu jsem to tak cítila. Jen mě trápila ta strašná vzdálenost. Štěňátka totiž pochází ze Svitavy.

Každý týden nám majitelé posílali fotečky a informace jak mrňátka rostou. Čím dříve se blížilo vyzvednutí pejska, tím více jsem se nemohla dočkat. Začala jsem se dívat na to jak se náš medvídek bude jmenovat. Do oka mi padla tato jména Baddy, Maxík a Beník. Beníka má moje teta a tím pádem se jméno mohlo škrtnout, protože kdybych volala na naše miminko mohli by přijít oba. Jako druhé Maxík, měli jsme kocourka jménem Max a tak bych si vzpomínala na to jak mi umíral v náruči. No a třetí jméno bylo Baddy a to pro mne bylo dokonalí ale mamce se to moc nelíbilo ale když jsem se ptali chovatelů, tak se jim to líbilo a bylo rozhodnuto.

 Cesta pro Baddyho

 

Když jsme pro něj konečně jeli tak jsme měli mít za týden karneval, který jsme pořádali. Mamka, Kiki a teta chystaly a já jsem jela s taťkou a z dědou. Pro mně bylo hlavní že jsem tam byla já. Do Svitavy to trvalo zhruba 3 hodiny. Chvíli jsem se prospala aby jsem si to urychlila. Jenže jsem nemohla moc spát jak jsem se těšila a tak jsem měla zavřené jenom oči. Po té co jsme dojeli, čekalo nás najít dům. Už jsme chtěli volat, protože jsme to nemohli najít ale nakonec jsme je našli sami. Zazvonili jsme a šli se podívat na štěňátka, hned jak jsme vstoupili do místnosti kde byla štěňátka, přiběhl za mnou jeden pejsek :) , rozvázal mi kaničky a olízal mě, proto jsem si ho pozorovala a nakonec i odvezla, ptoto že si on vybral mě. Původně jsem si jela teda pro bílé štěňátko ale Baddík mi padl strašně do oka a řekla jsem si že ho musím vzít sebou.

 Dostali jsme občerstvení na cestu, Baddík poslední papání doma, a pak jsme odjeli z pejskem a z jeho věci. ( ručník, granulky, očkovací průkaz ).

Nasedli jsme do auta, rozloučili jsme se a odjeli. Když jsme vyjeli z vesnice,chvíli jsme si hráli a pak jsme malinkou chvíli usnuli. Vzbudili jsme se v Jihlavě , děda šel natankovat a já jsem vzala Baddíka vyčůrat. On ještě venku asi nebyl, tak se mi tam rozklepal a museli jsme se jít ohřát do auta. Pak jsme nastoupili a jeli směrem domů. 


Přivítání

           

                Když jsme se blížili k Želetavě volala jsem mamce ať už na nás čeká že budeme před domem. Po přijetí už na nás čekala mamka,sestra a teta. Já jsem jim ho ukázala a odnesla ho ukázat ještě bratránkovi a babičce. Pak jsme nasedli do auta a jeli domů na Bítovánky. Baddíka jsem zkusila dát ještě k naší Sárince ( zlatý retrívr 4 roky ) a ta se na mě urazila a týden se semnou nebavila. Když si uvědomila že ve dvou se zlobí lépe, stala se z nich nerozlučná dvojka. Hrají si spolu na zahradě a oba na sebe žádlí.

Tím pádem od 12.2.2011 máme doma nového psího mazlíčka 

 

První den co máme Baddyho

Baddíček celou noc krásně spinkaljen jednou mě probudil a šli jsme se vyčůrat. Pak jsme zase ulehli do postele a spali. Ráno když jsme se probudili, šli jsme se